Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
4.prosince 2020
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Literatura starých Mayů - Zuzana Marie Kostićová

Publikován 10.června 2005, text čítá cca 7411 slov. 16720 přečtení  |  4 reakce

Koloniální prameny

Tento stručný výčet samozřejmě nevyčerpává veškeré mayské prameny - existuje velké množství dalších sepsaných v nejrůznějších jazycích, ve velké většině se jedná o právní texty vznášející nároky na půdu. Jejich význam je nicméně druhotný.

Co se týče koloniálních pramenů z pera duchovních, je jich rovněž velké množství. Misionáři měli povinnost pravidelně informovat své provinciály a nadřízené: zůstala po nich tedy rozsáhlá korespondence. Sensu stricto již tyto prameny nepatří do mayské literatury a nespadají tedy pod naše téma, nicméně nelze se nezmínit o knize, jejíž název zde již padl: Relación de las cosas de Yucatán.

Zmiňovala jsem již misionáře Diega de Landu, pozdějšího biskupa na Yucatánu, proslulého inkvizitora, který spálil většinu mayských kodexů na hranici a zasadil tak dosud nevzniklé mayistice velkou ránu. Práce, o které se chci zmínit, vznikla v podstatě jako reakce na tento čin. Landovy inkvizitorské zásahy na Yucatánu byly vyprovokovány objevem jeskyně, v níž Mayové v tichosti praktikovali předkolumbovské a synkretické rituály, a netýkaly se jen knih, ale i živých lidí. Někteří vysoce postavení Mayové byli dokonce mučeni a pranýřováni. Situace na Yucatánu, již tak výbušná, se po tomto zásahu samozřejmě jen zhoršila. Politické autority Yucatánu i jeho církevní nadřízení na Landu tehdy podali udání ke dvoru, že překročil svoje pravomoci. Relación byla sepsána kolem roku 1566 jako obhajoba Landových činů. Aby františkán ospravedlnil své zásahy, podrobně popsal množství mayských náboženských zvyklostí a rituálů, což činí z jeho knihy jeden z nejvýznamnějších zdrojů pro studium mayského náboženství. A nejen jeho, protože právě v Landově knize figuruje ona známá "mayská abeceda", podle níž dokázal Jurij Knorozov konečně nasměrovat mayskou epigrafii na správnou cestu.

Mayská literatura se může současnému člověku zdát nesrozumitelná; je postavená na jiném vidění světa, které nesdílíme, na hodnotách, které jsou nám cizí. Podobně jako jiné staré literatury neslouží k beletristickému pobavení postmoderního čtenáře, už proto, že k správnému porozumění je třeba vybavit se sekundární literaturou, slovníky a značnou trpělivostí. Nicméně v tom její význam netkví: ve slovech, která nám staří Mayové zanechali vytesaná do kamene nebo vymalovaná v kodexech, se tají duše dávno zaniklé kultury, jediná možnost, jak stará civilizace může promluvit i dnes vlastním jazykem a může být zdrojem lepšímu porozumění vlastní kulturní identitě pro dnešní Maye samotné. Spolu s ostatními starověkými literaturami pak nepochybně patří do pokladnice kulturních cenností lidstva.

 << Předchozí: Quichéjské a cakchiquelské texty <<
1 Překlad z yucateca do španělštiny Miguel Rivera Dorado; Chilam Balam de Chumayel, ed. de Miguel Rivera Dorado, Madrid: Dastin 2002, 154 pp., ISBN 84-492-0230-5, p. 90- 91
2 překlad z yucateca do španělštiny Alfredo Barrera Vásquez; cit. in: Mercedes de la Garza Camino, Literatura maya, Caracas: Biblioteca Ayacucho 1992, 2a ed., 453 pp., ISBN 980-276-174-5, pp. 356- 359, 380- 383
3 Popol Vuh a výbor z Letopisů Cakchiquelů a z knih Chilama Balama čili proroka Jaguára na Yucatánu, ed. Ivan Slavík, Praha: Odeon 1976, s. 23- 24
4 Překlad z jazyka quiché do španělštiny Francisco Monterde, cit. in: Mercedes de la Garza Camino, Literatura maya, Caracas: Biblioteca Ayacucho 1992, 2a ed., 453 pp., ISBN 980-276-174-5, pp. 325- 334

Literatura

Alcina Franch, José, Códices Mexicanos, Madrid: Mapfre 1992, 353 pp., ISBN 84-7100-201-9
Alcina Franch, José, Mitos y literatura maya, Madrid: Alianza Editorial 1989, 219 pp., ISBN 84-206-0415-1
Barrera Vásquez, Alfredo, y Silvia Rendón, El libro de los libros de Chilam Balam, México: Fondo de Cultura Económica 1948, 212 pp.
De la Garza Camino, Mercedes, Literatura maya, Caracas: Biblioteca Ayacucho 1992, 2a ed., 453 pp., ISBN 980-276-174-5
Chilam Balam de Chumayel
, ed. de Miguel Rivera Dorado, Madrid: Dastin 2002, 154 pp., ISBN 84-492-0230-5
Kettunen, Hari, y Christophe Helmke, Introducción a los Jeroglíficos Mayas: Manual para el Taller de Escritura, VII Conferencia Maya Europea, Madrid, 25- 30 de Noviembbre de 2003, Sociedad Espaňola de Estudios Mayas y Wayeb [nepublikovaná skripta k VIII. evropské mayistické konferenci]
Kováč, Milan, Slnko jaguára, Bratislava: Chronos 2002, 394 s., ISBN 80-967138-6-8
Landa Calderón, Diego de, Relación de las cosas de Yucatán, ed. de Miguel Rivera Dorado, Madrid: Dastin 2002, 201 pp., ISBN 84-492-0227-2
Popol Vuh a výbor z Letopisů Cakchiquelů a z knih Chilama Balama čili proroka Jaguára na Yucatánu
, ed. Ivan Slavík, Praha: Odeon 1976, 203 s.
Popol Vuh, ed. de Carmelo Sáenz de Santa María, Madrid: Dastin 2002, 140 pp., ISBN 84-492-0234-5
Zuzana Marie Kostićová - O autorovi Autorka je religionistka.
Jak citovat tento textKostićová, Zuzana Marie. Literatura starých Mayů [online]. Glosy.info, 10.červen 2005. [cit. 4.prosince 2020].
Dostupné na WWW: <http://glosy.info/texty/literatura-starych-mayu/>. ISSN 1214-8857.
Klíčová slova
Mayové. mayská literatura. mayské písmo. Landa Diego de. Popol Vuh. Chilam Balam. Zpěvy ze Dzitbalché. Rabinal Achí. Thompson John Eric S.. Knorozov Jurij. Mezoamerika. mayské kodexy. mayské jazyky. epigrafie.

Diskuse k tématu

Proč yucatec? Rozdíl choltí – chortí. Korekce dat.
Jirka (15.3.2009 06:30:27)
Nebylo to proto, že většina informací o Mayích pocházela z pera "šíleného" Diega de Landa jenž byl ve styku právě s oblastí jazyka yucatec? Nebo je to možná proto že yucatec je druhým nejrozšířenějším jazykem (po quiché)?
V E. Britannica jsou uvedeny jazyky chol a chortí (a to jako nevymřelé – 109 a 64 tis. mluvčích), podobně je to u Swadeshe a Kelleye, kdežto u Morleye název chol je vyhrazen jako větev pro jazyky choltí a chortí. Jak to je správně, jaké jsou rozdíly, když mezi yucatec a quiché dost velké (srv. Kukulkan a Gucumatz)?
Vedení kalendářních záznamů bez korekce by znamenalo že každých 400 r. je chyba téměř 1 měsíc a při trvání mayské civilizace pak skoro 3 měsíce a to by už asi opravdu vadilo. Jak časté jsou takové korekce v datech?
Aktualizace
Zuzana Marie Kostićová Pošta (11.10.2006 11:49:09)
Ráda bych aktualizovala dvě tvrzení, která se v článku objevují.

a) Podle posledních výzkumů je dosavadní názor, že mayské hieroglyfické nápisy byly vedeny v jazyce yucateca nebo chol, chybný. Na základě analýz textů a jazykových komparací se dnes zdá pravděpodobné, že se jedná o vymřelý jazyk choltí (jehož nejbližším živým ekvivalentem je moderní jazyk chortí) nebo jiný jemu blízce příbuzný jazyk; nápisy vykazují mnohé velmi podobné rysy. Jednotlivé lokality měly samozřejmě své specifické způsoby vyobrazení glyfů a často se v nich projevuje vliv lokálního jazyka (tedy například chol nebo yucateca), ale zdá se, že právě choltí sloužil jako spisovný jazyk. "Protlačování" yucatéčtiny a cholštiny v dosavadní teorii byl, jak se ukazuje, dán spíše osobními preferencemi či původem badatelů a nelze je racionálně obhájit.

b) Co se týče analýzy obsahu knihy Chilama Balama z Chumayelu, zde uvedené informace se shodují s největší výkladovou tradicí představovanou většinou badatelů. Existuje však i alternativní čtení, jehož autorem je Munro S. Edmonson, který považuje Chumayel především za rituální příručku popisující ve většině textu obřady ukončování časových cyklů. Tato interpretace je menšinová a, pokud vím, je přijímána spíše rozpačitě, ale zároveň je velmi podnětná a novátorská. Hlubší zájemce odkazuji na relevantní svazky včetně úvodů: Munro S. Edmonson, The ancient future of the Itza : The book of Chilam Balam of Tizimin, Austin: University of Texas Press 1982; Munro S. Edmonson, Heaven born Merida and its destiny: the Book of Chilam Balam of Chumayel, Austin: University of Texas Press 1986. První z nich lze nalézt v Národní knihovně v Praze, druhý bohužel v Čechách dostupný není.
Příspěvek byl smazán
ljosepe (9.2.2006 08:56:01)
Tento příspěvek smazal/-a Martin Schlemmer 9.2.2006 11:06:18.
Důvod: Spletl si Glosy s Bravíčkem.

Přidat komentář