Kniha probírá chronologicky jednotlivá období klasické řecké a římské filozofie. Od předsokratiků - zakladatele řecké filozofie Thalese a pythagorejskou školu, stoiky - přes Platona a Aristotela, po starověký Řím. Kniha není psána jako vědecká příručka, nýbrž jako populární učebnice se stručnými charakteristikami učení jednotlivých osobností nebo škol, ale především s důrazem na fakta zajímavá pro dnešního čtenáře z dnešního pohledu na život a jeho základní otázky.
Portál
M. Skovajsa: Klasická koncepce politické kultury v díle Gabriela A. Almonda
M. Dopita: Sociální topografie Pierra Bourdieua v českém prostředí
V. Hloušek: Stále ve znamení kontinuity? Švýcarský stranický systém a jeho vývoj
K. Weger: Belgické regionální a komunitární volby 13. června 2004. Země na cestě k rozpadu?
V. Fiala: Vznik politických stran v zemích lusofonní Afriky
I.Dubský: K dějinám interpretace Augustinova porozumění času
J.Karásek: Filosofie jako přísná věda II: Kantův program sebepoznání čistého rozumu jako systém metafyziky
J.Franěk: Platón jako inspirátor současné politické filosofie?
Z hlediska demografického Čína nepředstavuje jen nejlidnatější zemi světa, ale i zemi s největší světovou populací seniorů. Jestliže v roce 2010 její obyvatelstvo představovalo 19.5% obyvatel Země, mezi seniory nad 60 let to bylo 21.8%. Podle projekcí OSN by pak už v roce 2030 mohl tento podíl narůst na 24.7% za současné kontrakce podílu čínských dětí z dnešních čtrnácti na necelých jedenáct procent. Jedna z nejrychleji stárnoucích zemí na světě tak stojí před urgentním úkolem postarat se o budoucí třikrát větší populaci seniorů za současně se smrskávajícího počtu aktivní populace.