Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět. Kniha, která zaplňuje mezeru v české literatuře o analytické filosofii, je završením autorových více než deseti let přednášení a publikování k těmto tématům a svou odborností a srozumitelností bude i vhodným textem pro studenty vysokých škol.
Kosmas
B.Plechanovová: Je rozhodovací procedura v Radě Evropské unie spravedlivá?
A.Kadlecová: Směřuje Evropská unie k modelu flexibilního uspořádání?
L.Novotný: Rakušané: uzavřený pracovní trh jako psychologická ochrana
I.Šlosarčík: Nesnesitelná snadnost suverenity - několik poznámek k suverenitě, subjektivitě a supremaci v EU
Bezmála již devadesátiletá historička českého knihtisku se nikdy nestala mediálně tak slavnou jako 74letý postmarxistický postmodernista, ale její vklad do poznání české minulosti má nepochybně zřetelnější kontury.
Aktuální interpretace sovětských dějin vždy představovala zrcadlo komunistického režimu v dané době. Jako taková pak doznávala změn v souvislosti s tím, jak se měnilo politické klima v SSSR. Klíčovou roli v této interpretaci sehrává pohled na Stalina. Jeho dědictví zásadním způsobem odlišuje Chruščovovu a Gorbačevovu epochu od epochy Brežněva a jeho dvou následníků. Mezi kritkou Stalina a vnitřním uvolněním systému na straně jedné a zákazem jeho kritiky a konzervativněním systému na straně druhé pak existuje silný vztah.