Parlamentní volby v roce 2006 ukázaly několik dlouhodobějších trendů a jevů, které stojí za pozornost. Mohou totiž naznačovat povahu českého politického systému a směr jeho dalšího vývoje. Nejdůležitějším trendem je postupující konsolidace českého parlamentarismu. Probíhá snižování míry stranické roztříštěnosti, posilování dvou největších stran, tj. posilování významu základního levopravého štěpení. Znatelně se snížil počet ztracených hlasů - tj. ubylo hlasů, které voliči dají stranám, jež se nedostanou do parlamentu - v absolutních i poměrných číslech. Tato změna chování znamená především to, že voliči vyjadřují své preference hlasováním pro etablované strany, které dostatečně reprezentují jejich zájmy. Zmenšuje se také množství neplatných hlasů.

Vstoupili jsme do volebního roku 2006 a vyhlídky nejsou růžové. Průzkumy sice naznačují, že ODS při troše štěstí parlamentní volby vyhraje, ale nebude to vítězství tak výrazné, aby stačilo k sestavení většinové vlády s lidovci. Vše směřuje k jakémusi "vítězství - nevítězství", s nímž se začínají pomalu smiřovat nejenom příznivci ODS, ale zřejmě i samotné vedení strany. ODS kráčí ke svému "vítězství - nevítězství" pasivně a odevzdaně, podobně jako před čtyřmi lety kráčela vstříc zdrcující volební porážce.

Pozn. red.: Text Františka Mikše otiskujeme jako zajímavou ukázku diskuse, která probíhá v Občanské demokratické straně a ve skupinách jí blízkých.