Zahájení čínských ekonomických reforem od konce 70. let přineslo zemi bezprecedentní hospodářský růst a zároveň hlubokou transformaci ekonomiky. Jedním z jejích nejdůležitějších průvodních jevů pak bylo prudké snížení podílu zemědělství na tvorbě hrubého domácího produktu a jeho nahrazení především průmyslem a službami. Příklon Číny k průmyslové výrobě a službám s sebou nesl silnou poptávku po růstu pracovních sil v těchto odvětvích. Protože lidské zdroje v rychle se rozvíjejících ekonomických centrech země byly omezené, vznikla okamžitě silná poptávka po migrantech. Výsledným fenoménem pak byl skokově narůstající počet migračních dělníků od 80. let koncentrovaných především v pobřežních provinciích. Rozvoj čínského vnitrozemí a především oslabení světové poptávky po čínském exportu v posledních letech však zasadily tradiční čínské migraci na pobřeží těžkou ránu a vývoj posledních tří let napovídá, že novým trendem bude její více rovnoměrné rozložení mezi pobřežím a vnitrozemím.