13.dubna 2021 |
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
|
|
O přírodě máme celý soubor věd: od fyziky a astronomie přes geologii a chemii po biologii. Každá z těchto věd má rozsáhlé pojmové aparáty popisující velikou experimentální zkušenost o určitých vlastnostech něčeho v přírodě. Každá z nich popisuje jinou stránku přírody, hledá funkční model jiné třídy jevů. Není tedy příliš troufalé, když chceme filosofovat o něčem, o čem je tolik a tak dobře zavedených věd? Jsme příliš zvyklí na to, že filosofie je živa z nedostatku poznání. I na tom však něco je, neboť filosofie tradičně vyrůstá z úžasu, včetně úžasu před dosud nepoznaným. Neměl by se však filosof spíše zeptat fyzika, co ví o fysis; astronoma, co je to kosmos; chemika, co je to látka; biologa, co je to život, a pak to vše do nejvyšší míry zobecnit a tak vytvořit filosofii přírody? Pokusy podniknuté touto cestou považujeme za tak odstrašující, že by nebylo kolegiální je citovat.
Vědci toho vědí opravdu hodně, ale většinou vědí něco trochu jiného, než co zajímá laika, a o to spíše něco jiného, než kam míří filosofická otázka. Otázka po přirozenosti je otázkou filosofickou. Je dokonce jednou z nejstarších filosofických otázek, je nejméně tak stará, ne-li starší, jako samo slovo "filosofie". Co se však stalo s přírodou a přirozeností poté, co jsme jí nejprve opovrhli jako něčím nízkým (ve středověku) a pak se ji pokusili postavit do svých služeb a přetvořit k obrazu našich potřeb?
Kniha Wolfganga Röda Novověká filosofie II: Od Newtona po Rousseaua je pokračováním práce Novověká filosofie I: Od Francise Bacona po Spinozu (Praha 2001) téhož autora a tvoří součást ambiciózní ediční řady nakladatelství OIKOYMENH, nesoucí název "Dějiny filosofie". Tato řada představuje nejlepší souhrn přehledové literatury k dějinám filozofie, jaký má v současnosti český čtenář k dispozici. Otázkou je, proč bychom se měli obtěžovat s četbou těchto tlustých svazků, které svou nezáživností ohrožují kreativní lidský potenciál. Zodpovězení této otázky do značné míry splývá s odpovědí na jinou otázku: Proč bychom se vůbec měli zabývat dějinami filozofie?
Recenze vyšla v Aluzi 1/05.