Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
11.srpna 2022
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Diskuse

Společnost Politika Kultura Filosofie Vědy Historie Náboženství Osobnosti Knihy Úvahy Volné

Parlamentní volby v ČR - jak to funguje?

Diskuse k textu  |  9 příspěvků (2 - 9)

Právě jste odvolili - snad vaše rozhodnutí ovlivnila i naše volební příloha - a možná vás zajímá, co se s vaším hlasem bude dít teď a jak se podepíše na konečném výsledku voleb, v němž ta nebo ona politická strana získá podíl zastoupení v Poslanecké sněmovně.

Tento článek srozumitelně shrnuje volební systém pro parlamentní volby, přepočet hlasů na mandáty a celkový vliv na českou politickou scénu.


Číst celý text


 bez náhledu 
Luděk Belán Pošta (1.6.2006 14:09:05)
Theo Klán: Děkuji za reakci - já jsem to pochopil tak, že termín "volební skupina" z § 54 zmiňovaného zákona zahrnoval politické strany (mající v kraji, kde chtějí kandidovat, svou organizaci), sdružení politických stran nebo skupiny voličů. Podmínkou pro podání kandidátní listiny v kraji bylo 1000 podpisů voličů z tohoto kraje. Tedy chápu to tak, že přímo tento volební zákon nezakazoval účast jiných kandidujících subjektů než Národní fronty.
Máte pravdu, že zavedení možnosti hlasovat manifestečně bylo nenápadné, ale výrazné porušení principu tajnosti hlasování.
Reagovat
Příspěvek byl smazán
Luděk Belán Pošta (1.6.2006 13:53:07)
Tento příspěvek smazal/-a Luděk Belán 1.6.2006 15:24:31.
Důvod: omyl.
Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (1.6.2006 13:16:14)
Petře, pokud jste si nevyřídil volební průkaz (lhůty byly do 24.5. písemnou nebo do 31.5. ústní žádostí na obecním úřadě v místě Vašeho trvalého bydliště), nezbývá Vám jiná možnost, než jet 300 kilometrů volit, nebo nevolit.
Reagovat
jak volit strpepa@atlas.cz
Anonym (1.6.2006 08:01:12)
nemam trvale bydliste na miste kde bydlim a nechci jet 300km do mista trvaleho pobytu. jak mohu bez volebniho prukazu volit v Praze. je to vubec mozne? Dekuji. Petr
Reagovat
upřesnění
Theo Klán (31.5.2006 18:43:00)
Jen bych Vás pane Beláne trochu upřesnil, že v zákoně 75/1948 Sb. se nemluví o volební straně, ale o volební skupině - tou byla NF, pojem "volební strany" byl odstraněn ze zákona a to byla právě změna, která vedle některých dalších úprav (například volič "může" za plentou upravit volební lístek) způsobila nedemokratičnost voleb....
Reagovat
Užitečný odkaz
Jan Vaněk jr. (25.4.2006 15:48:47)
Víc nežli do odborného kompendia by se asi hodil na heslo Bloc vote na Wikipedii.
Reagovat
1 poděkování :)
Martin Schlemmer Pošta (20.4.2006 11:43:03)
Luděk Belán: Dobrý den a díky, pane Beláne, jako vždy za podnětný příspěvek a doplnění. K bodu 1 - máte pravdu, ta formulace v textu ohledně preferenčních hlasů není úplně nejjasnější. Informaci, že oněch 7% se počítá v rámci daného volebního kraje, jsem již doplnil do stručného průvodce volbami v naší volební příloze.
Reagovat
2 upřesnění
Luděk Belán (18.4.2006 15:27:13)
Dovoluji si mít k textu 2 upřesňující poznámky:
1. K preferenčním hlasům - každý volič může zakroužkovat na odevzdaném hlasovacím lístků pořadová čísla nejvýše dvou kandidátů, kterým dává přednost. Pokud by jich označil více, kroužkování se ignoruje, hlas pro odevzdanou kandidátní listinu (volební stranu) se ale i tehdy započítává. Na první místa se vyzdvihuje při zisku alespoň 7 procent hlasů pro kandidáta, ale těch 7 procent se bere jen z hlasů odevzdaných pro danou kandidátní listinu v rámci daného volebního kraje. Je-li takovýchto vyzdvižených více, řadí se podle počtu získaných preferenčních hlasů. Má smysl kroužkovat i kandidáty na čelních místech, pokud si přejeme, aby nebyli odsunuti "vyzdviženými".
2. Zmiňovaný zákon 75/1948 Sb. se opravdu tvářil poměrně demokraticky a vycházel z prvorepublikové úpravy, ovšem jeho použití jen s jednou kandidující volebními stranou (Národní frontou) z něj učinilo paskvil. Připouštěly se sice prázdné hlasovací lístky, ale ani kdyby jich byla odevzdána nadpoloviční většina, nezabránilo by to zvolení kandidátů Národní fronty. Přesto měly prázdné lístky skrytý vliv - mandáty do krajů se totiž přidělovaly podle počtu tam odevzdaných hlasů pro strany (tedy jen pro NF) - kraje s vysokým podílem prázdných lístků tedy měly dostat méně mandátů, než kolik by jim náleželo při rozdělovaní mandátů podle všech v kraji odevzdaných hlasů. Ty 4/5 mandátů jsou v zákoně v trochu jiném významu a z jiného důvodu - protože by při jediné kandidující straně v kraji nezbývaly žádné zbytky mandátů do 2. skrutinia (kde se rozdělovalo celostátně podle dodatečného seznamu stran (strany) z nezvolených kandidátů - podobně jako u nás po listopadu 1989), získávala taková jediná strana v kraji v 1. skrutiniu jen 4/5 mandátů, zbylý počet však měla rezervována v 2. skrutiniu (kdyby náhodou v jiném kraji kandidovalo více stran).
Reagovat