Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
6.července 2020
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Parlamentní volby v ČR - jak to funguje?

Diskuse k textu  |  9 příspěvků (9 - 9)

Právě jste odvolili - snad vaše rozhodnutí ovlivnila i naše volební příloha - a možná vás zajímá, co se s vaším hlasem bude dít teď a jak se podepíše na konečném výsledku voleb, v němž ta nebo ona politická strana získá podíl zastoupení v Poslanecké sněmovně.

Tento článek srozumitelně shrnuje volební systém pro parlamentní volby, přepočet hlasů na mandáty a celkový vliv na českou politickou scénu.


Číst celý text


 bez náhledu 
2 upřesnění
Luděk Belán (18.4.2006 15:27:13)
Dovoluji si mít k textu 2 upřesňující poznámky:
1. K preferenčním hlasům - každý volič může zakroužkovat na odevzdaném hlasovacím lístků pořadová čísla nejvýše dvou kandidátů, kterým dává přednost. Pokud by jich označil více, kroužkování se ignoruje, hlas pro odevzdanou kandidátní listinu (volební stranu) se ale i tehdy započítává. Na první místa se vyzdvihuje při zisku alespoň 7 procent hlasů pro kandidáta, ale těch 7 procent se bere jen z hlasů odevzdaných pro danou kandidátní listinu v rámci daného volebního kraje. Je-li takovýchto vyzdvižených více, řadí se podle počtu získaných preferenčních hlasů. Má smysl kroužkovat i kandidáty na čelních místech, pokud si přejeme, aby nebyli odsunuti "vyzdviženými".
2. Zmiňovaný zákon 75/1948 Sb. se opravdu tvářil poměrně demokraticky a vycházel z prvorepublikové úpravy, ovšem jeho použití jen s jednou kandidující volebními stranou (Národní frontou) z něj učinilo paskvil. Připouštěly se sice prázdné hlasovací lístky, ale ani kdyby jich byla odevzdána nadpoloviční většina, nezabránilo by to zvolení kandidátů Národní fronty. Přesto měly prázdné lístky skrytý vliv - mandáty do krajů se totiž přidělovaly podle počtu tam odevzdaných hlasů pro strany (tedy jen pro NF) - kraje s vysokým podílem prázdných lístků tedy měly dostat méně mandátů, než kolik by jim náleželo při rozdělovaní mandátů podle všech v kraji odevzdaných hlasů. Ty 4/5 mandátů jsou v zákoně v trochu jiném významu a z jiného důvodu - protože by při jediné kandidující straně v kraji nezbývaly žádné zbytky mandátů do 2. skrutinia (kde se rozdělovalo celostátně podle dodatečného seznamu stran (strany) z nezvolených kandidátů - podobně jako u nás po listopadu 1989), získávala taková jediná strana v kraji v 1. skrutiniu jen 4/5 mandátů, zbylý počet však měla rezervována v 2. skrutiniu (kdyby náhodou v jiném kraji kandidovalo více stran).
Reagovat