Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
4.prosince 2020
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Náboženství jako klasifikace

Diskuse k textu  |  9 příspěvků (7 - 9)
José de Ribera - La Trinidad

Co je to náboženství? Je velmi příznačné, že si tuto otázku začaly kulturní elity pokládat teprve před několika sty lety. Přitom náboženství existuje, pokud víme, odnepaměti. Jediná kultura bez náboženství, řekl by současný sociolog, je ta naše, západní, sekularizovaná.

Snaha vysvětlit, nebo lépe "odvysvětlit" (angličtina pro to má krásný výraz "explain away", který by se dal pro naše potřeby přeložit jako "vysvětlit (problém) a tím ho smést ze stolu") náboženství se zpočátku pokoušela přijít na kloub jeho vzniku. Vědci se domnívali, že porozumí-li motivaci, která vedla člověka k "vynalezení" tohoto fenoménu, porozumí jevu samému a "odvysvětlí ho", to znamená, že už nadále nebudou muset přikládat váhu zjevně nesmyslným otázkám po existenci Boha, bohů či nadpřirozených bytostí.

Takto pojatému náboženství předcházel významný zlom, jenž proběhl v elitních myslitelských kruzích během novověku a jenž poznenáhlu pronikl do lidové kultury. Zatímco první průkopníci nově pojaté vědy nezávislé na náboženství, jako byl Bacon nebo Galileo, prováděli své pokusy a psali své spisy, zejména venkovské obyvatelstvo západní Evropy vzývalo světce, uctívalo relikvie a pořádalo masopusty, obracelo se na čarodějnice s drobnými problémy týkajícími se zdraví, dobytka a ochrany před zlými silami a nosilo amulety a škapulíře. Lokální rozdíly nehrály významnou roli: Slovanský rolník se obával rusalek nebo upírů, vyprávěl svým dětem příběhy o divoženkách a na Štědrý večer posílal své dcery nahlížet do děr v ledu. Španělský rolník skládal sliby věrnosti světcům, pokud ho ochrání před nálety kobylek, suchem nebo neúrodou. Oba nicméně pevně věřili v nadpřirozené síly, jimiž byli nadáni světci, démoni, víly nebo hejkalové.


Číst celý text


 bez náhledu 
Náboženství jako podklad umožňující klasifikaci
Zuzana Marie Kostićová Pošta (20.2.2005 23:58:30)
Vážený pane Erbáku, děkuji za Vaši reakci na můj článek. Ráda bych odpověděla na Vaši poznámku, že charakteristika náboženství je podkladem umožňujícím klasifikaci. Snad to nebylo v mém článku dost jasně řečeno, ale náboženství není a nemůže být podkladem, jenž klasifikaci teprve umožňuje. Pak bych odporovala sama sobě, protože přisuzuji klasifikaci (více či méně strukturované vidění světa) i těm nejnižším formám vědomého života živočichů (už proto, že je nutná pro jejich orientaci ve světě), přestože o náboženství zde jasně nemůže být ani řeči. Podkladem pro vznik a existenci klasifikace je to, co v článku nazývam slovem "substruktura" - totiž biologické předpoklady, které člověku umožňují vůbec struktury vytvářet. Náboženství je naproti tomu prvotní strukturou, nejzákladnější ze struktur, která má především obrovský hodnotový význam - určuje co je správně, co je špatně, co je žádoucí, co odpudivé, atd. Na ní pak vzniká velká a široká nástavba dalších podrobnějších klasifikací a do jaké míry je ztotožňována se základem, který představuje náboženství, je už individuální v té které konkrétní kultuře. Náboženství je základ, ale nikoli schopnost.
Reagovat
poznámka ke zvířatům, instinktům a genetice
Tomáš Erbák (20.2.2005 23:29:59)
Ze čtení populárních knížek a doslechu se ke mně dostalo, že i u zvířat je velká část vzorů chování přenášena kulturně. Například melodie u pěvců. Lov termitů na stéble u šimpanzů je myslím taky naučený. Na druhou stranu je samotný proces učení instiktivní. Zajímavou otázkou pak je, jak velká část chování je založena na instinktech u člověka. Poté, co došlo k osekvenování lidského genomu je prý jen otázkou času (např. 50let), než se to zjistí.

Reagovat
Bez nadpisu
Tomáš Erbák (20.2.2005 23:12:04)
Moc se mi líbí označení "nový helénismus". Sám vidím důvod jeho příchodu v tom, že věda na cestě vysvětlování světa došla tak daleko, že její nabobtnané ústrojí se do mysli jednoho člověka nevejde. Stručné odpovědi na věčné otázky jsou vědecky nekorektní, ale pro každodenní život potřebné.

Mám ale pocit, že charakteristika náboženství jako podkladu umožňujícího klasifikaci jako takovou je neprakticky široká. Je to skoro jako dát rovnítko mezi náboženství a vnímání světa se schopností abstrakce.
Reagovat