Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
19.září 2020
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Je současná demokracie tyranií většiny?

Diskuse k textu  |  16 příspěvků (10 - 16)

Jak je možné že populární strany slibují nesplnitelné? Jak se může opakovaně dostat k moci strana, která svůj volební program neplní? Zde se nejvíce projeví změna společnosti od doby vzniku demokracie. V dobách, kdy drobní podnikatelé, živnostníci a místní průmyslníci měli na společnost vliv (a i jejich zaměstnanci věděli, že kvalita jejich života je na zaměstnavatelích závislá), chodili k volbám lidé, kteří od státu očekávali splnitelné: funkční ekonomické prostředí a přiměřené daně, které podnikání neudusí. V současné době chodí k urnám především lidé očekávající, že jim stát dá dost peněz, i když nebude kde pracovat (sociální dávky, státní zaměstnanci), zaplatí za ně zdravotní péči, školu, postará se, aby doprava nebyla moc drahá atd.


Číst celý text


 bez náhledu 
Poznámky
Luděk Belán (17.10.2005 14:20:35)
Přiznám se, že jsem článkem poněkud zmaten. Zatímco v odkazovaném článku pana Peheho jsem se celkem orientoval, zde místy úplně nechápu, co autor tvrdí, či zda vůbec něco tvrdí. Po obsahové stránce se mně nezdá ztotožnění populismus = lež (co je lživého na zvýšení důchodů těsně před volbami?), hlasování ve sněmovnách je až na volby veřejné a archivované (dobře přístupné např. na webech sněmoven), stejně jako to, kdo podává příslušné pozměňovací návrhy. Jinak ale mohu souhlasit s tím, že politici rádi mlží a utajují. Politické strany u nás do značné míry platí (aniž to možná tuší) sami voliči - zjednodušeně řečeno jim každým hlasem při volbách do Poslanecké sněmovny přispějí tuším 100Kč + nějaké milióny za každý získaný mandát. Nepochopil jsem autorovu odpověď na jeho otázku, jak se může opakovaně dostat k moci strana, která svůj volební program neplní. Domnívám se, že je to hlavně proto, že voliči program příliš nečtou a ještě méně si ho pamatují a zbytku se dotyčná strana vymluví (často oprávněně) na to, že musela ustoupit koaličnímu partnerovi, přičemž odmítá voličům před volbami prozradit své priority při hledání koaličních partnerů a to, co jim případně obětuje. Dalším důvodem dle mě je, že voliči nemají moc na výběr, takže příliš neuvažují o tom, jestli současná vládní strana vládne špatně, ale zda by jiná vládla lépe - mimochodem podle této logiky se často řídí předvolební (či spíše mezivolební) boj.
Rovněž odpověď na titulní otázku (je-li obsažena v závěru, protože jinde ji zase částečně popírá) mně zcela nesedí - střední třída (definovaná příjmově?) je prý týrána nadnárodními společnostmi a zaměstnanci, kteří ovládají politiky. Nějaký vliv jistě tyto skupiny mají, ale srovnatelný vliv mají dle mně třeba i média (to je co za třídu?), dále třeba státní úředníci, umělci, soudci, státní zástupci a policie. Navíc si nejsem jist, zda-li citovaní zaměstanci a nadnárodní společnosti mají stejné zájmy ať už mezi těmito kategoriemi či uvnitř, takže nevím, zda se dá vůbec ještě mluvit o většině (té tyranizující).
Reagovat
Referenda
Martin Schlemmer Pošta (17.10.2005 00:42:19)
Lukas: Evropská ústava je skutečně velmi dobrým příkladem toho, že určité procesy (očekávané referendum) můžou vyvolat (a vyvolávají) veřejnou diskusi (jinak řečeno že forma ovlivňuje obsah). Evropská ústava ovládla dlouhodobě celou společnost, všechna média se jí věnovala, snad každý člověk k ní zaujal nějaký více či méně fundovaný (to je pro téma našeho rozhovoru nepodstatné) postoj a jako vedlejší pozitivní efekt se osvětlily základní procedurální eurounijní postupy. Takže ano - zdá se, že tudy vede cesta.
Samotné konání referenda (nebo jiných procesů přímé demokracie) však nezakládá konsensuální vedení veřejné diskuse, to vyplývá spíše z určitých společenských zvyklostí. V ČR lze za takovou zvyklost považovat třeba existenci tripartity; jinak je ale česká veřejná diskuse poměrně konfliktní. (Jen upozorňuji, že "konsensem" nemíním vzájemné poplácávání po ramenou, nýbrž dodržování určité hranice v prosazování partikulárních zájmů a respektování pravidel hry bez snahy měnit je ve svůj prospěch).

Otázka schválení evropské ústavy (resp.její zablokování jediným státem), kterou nadhazuješ v posledním odstavci, s referendem nebo přímou demokracií nesouvisí. Evropský projekt se vyznačuje značnou mírou konsensuality, je to vůbec nutná podmínka jeho funkčnosti, takže s důležitými rozhodnutími musejí souhlasit všichni (zainteresovaní) členové. Nesouhlasí-li jeden nebo dva, lze vyjednávat (v hypotetickém případě nesouhlasu jediného státu s ústavou by se asi vyjednal jiný způsob partnerství a ostatní státy by pokračovaly podle ratifikovaného dokumentu). Nesouhlasí-li s ústavou dva zakládající členové, jak se stalo ve skutečnosti, nelze vyjednávat. Je nutné zastavit a promyslet, proč se tak stalo.

Přehlcení referendy bych se určitě nebál (alespoň ne v ČR :-). Doufám v zavedení elektronického hlasování, což by účast občanů na věcech veřejných mohlo výrazně posílit - a usnadnit.
Možná je v tomto případě přání otcem myšlenky, ale - vyšší účast občanů na rozhodování by mohla zpětně kultivovat veřejnou diskusi.
Reagovat
Lukas Pošta (16.10.2005 22:02:25)
Martin Schlemmer: Veřejná diskuze a nemožnost účinně se vyjádřit k právě probíhajícím změnám "zásadního charakteru", za který můžeme považovat třeba Evropskou ústavu spolu podle mého názoru úzce souvisí. Nemyslím si, že by byl pouhý "pocit", že kromě voleb se nemohu vyjádřit, to je fakt. Z tohoto důvodu bych uvítal, kdyby byly vládou vypisovány referenda, která by se týkala nějakých "zásadních" rozhodnutí, tato referenda by automaticky implikovala potřebu zvýšit informovanost veřejnosti a diskuze by se mohla snadněji rozvinout.
Vrátíme se k příkladu Evropské ústavy, kdyby nebyla Bruselem vyžadována národní referenda v ČR by se problém "zmešil" na problém vlády a parlamentu, možná by někdo pořádal demonstrace, ale pochybuji, že by se sešlo dostatečné množství lidí, aby se tím musela vláda zabývat. Nicméně referendum bylo vyžadováno a vše dostalo okamžitě jiný rozměr.

Musím se také zmínit o dvousečnosti referenda, zůstaňme u Evropské ústavy, představme si hypotetickou situaci, všechny členské země až na jednu ústavu neschválí, tedy nevejde v platnost, je to obecně přínosem nebo se jedná o "tyranii menšiny"? Další vážný problém je, že nakonec se může stát, že referendum bude vypisováno o každé maličkosti a celkový proces se značně zpomalí, nebo aby se dosáhlo konsensu bude referendum hodně obecné a tedy v podstatě k ničemu. Proto je potřeba najít rovnováhu mezi tím co je "lepší" rozhodnout v referendu a co ne.
Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (16.10.2005 17:50:01)
Ahoj Lukáši, ano, máš pravdu, demokracie je ohrožována ze dvou stran - z jedné strany oligarchizací, koncentrací moci do rukou úzké skupiny a vyřazením faktické možnosti občana rozhodovat o klíčových záležitostech, což vede k pocitu, který zmiňuješ: volby jsou víceméně jediný moment, kdy můžu dát najevo svůj názor (a to je vzhledem k počtu dalších hlasů celkem skličující :).
Ze strany druhé demokracii ohrožuje naopak v článku zmíněná tyranie většiny, tj.konfliktní prosazovaní rozhodnutí namířené proti nebo škodící menšině.
Stejně jako Skylla a Charybda, ani tato dvě nebezpečí se navzájem nevylučují.

Podle mého názoru představuje v ČR větší problém spíš nedostatečná konsensuálnost veřejné diskuse a rozhodování - zcela nejmarkantnějším příkladem byla snaha ČSSD a ODS prosadit pro ně výhodnější a pro soupeře nevýhodnější pravidla volebního systému. Pozor, zde nemluvím o zamýšleném výsledku - vcelku si myslím, že majorizace českého volebního systému je správný směr, tyto systémové změny však musí být prováděny konsensuálně, jinak štěpí společnost.
Reagovat
Lukas Pošta (15.10.2005 21:49:50)
Celá politika podle mého názoru souvisí s korupcí, pokud budou politici neúplatní, tak síla velkých podniků nevadí, to ovšem nijak neomezí sílu zaměstnavatelských svazů, stačí se podívat do Fancie, když se se odborům(jaká je vazba odborů na špičky managementu velkých podniků? :-)) něco nelíbí, celá Francie se zastaví a vládě nakonec nezbyde nic jiného než se podřídit. Stávka obecně je po volbách jediný nástroj jak může skupina lidí dát na jevo svůj názor. Z tohoto důvodu je termín "tyranie většiny" ve vztahu ke vládě použit špatně, protože nakonec nám žádná většina nevládne. Většina má právo si zvolit vládnoucí menšinu, nad kterou po celé volební období "ztratí" kontrolu. "Většina" potom může zablokovat fungování celé země na dlouhé dny a něco si vynutit, toto bych nazýval "tyranií většiny".
Reagovat
Martin Schlemmer Pošta (11.10.2005 19:29:43)
Ahoj,
můžeš být konkrétnější? Co konkrétně z posledního odstavce ti připadá alarmující? Politik jdoucí na ruku velkým koncernům a zaměstnavatelským svazům / odborům, zmíněná síla velkých podníků, nebo vůbec ten termín "tyranie většiny"?
Nebo jak z toho všeho vyjde střední vrstva?
Upravil/-a Martin Schlemmer 15.10.2005 21:59:03.
Důvod: Překlep
Reagovat
vynikajicí článek
Adam Perutka Pošta (11.10.2005 12:51:04)
pro mě osobně nejzajimavější text, jaký jsem na glosách dosud četl. alarmujicí je zejména poslední odstavec!
Reagovat