Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
2.prosince 2008
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Diskuse

Společnost Politika Kultura Filosofie Vědy Historie Náboženství Osobnosti Knihy Úvahy Volné

Antihmota

mary  |  8 příspěvků (4 - 8)
záchrana světa nebo smrtonosná zbraň ?


 bez náhledu 
Jj
Self-blinded Pošta (31.7.2006 21:33:49)
mary: Ber to s klidem. Já jsem Šifru nečetla (ale právě se chystám na to vrhnout - asi za půl hodiny) a o antihmotě jsem až dosud neslyšela, nebo si to alespoň nepamatuju. Každopádně ať už se jedná o jakýkoli zdroj energie, myslím si, že lidstvo se při vší své snaze dostane v nejlepším případě z bláta do louže. Vyrábět energii, aniž bychom si pod sebou řezali větev (myslím tím globální oteplování, ničení biotopů a další nepřebernou škálu kravin, co děláme) ..... to asi ještě dlouho nedokážeme.
Reagovat
:-/
mary (25.7.2006 14:10:12)
Skutečný důvod proč jsem můj příspěvek o antihmotě napsala je ten, že o ní vim jen to co sem si přečetla v knize od Browna. Tak jsem si s tím moc nelámala hlavu šla na net a text sem si jednoduše okopírovala ( proces Ctrl C -> Ctrl V) . Chtěla jsem jen rozvést debatu abych se dozvěděla víc, jelikož jsem předpokládala, že jsou tu daleko chytřejší a vzdělanější lidé než já. Taky že ano. Tak vás chci jenom poprosit aby ste mi moc nenaznačovali, že jste chytřejší. Já sem si toho vědoma! :-/
Reagovat
mary (25.7.2006 13:59:35)
:-P
Reagovat
To je vtip?
Milan Dian Pošta (25.7.2006 08:00:55)
Antihmotu už známe přes padesát let. A vytvořit ji bylo možné už na prvních urychlovačích. Ostatně uvolňuje se i v rámci jaderného rozpadu. To, že nezpůsobuje radiaci je nesmysl. Způsobuje radiaci, stejně jako hmota (ostatně to hmota ve smyslu toho slova je, jen má opačná některá kvantová čísla) a při anihilaci se pochopitelně uvolňuje gama záření - je to samozřejmě úplná přeměna částic látky (fermionů) na částice pole (bosony) - jenže energii gama fotonů nedokážeme účině využít - je prostě příliš vysoká - buď je výjimečně pronikavé (čili unikne) nebo způsobí vysokoenergetickou spršku částic. Není nestabilní (ve smyslu, že by se rozpadala), ale jakmile se setká se svým partnerem (elektron s antielektronem, proton s antiprotonem) přitáhnou se elektromagneticky a anihilují. Antihmotu by šlo udržet v elketromagnetickém poli stejně jako plazmu při jaderné fůzi. Problém je vytvořit atomy z antihmoty - i v tomhle jsme byli relativně nedávno úspěšní, podařilo se vytvořit atomy antivodíku. To však nemá žádné praktické využití. Větší množství elektricky neutální antihmoty by šlo udržet v elektromagnetickém poli jako plazma - to ale neodpovídá běžné představě látky nehledě na to, že její udržení je energeticky hodně náročné. A sama výroba bude náročnější než energi, kterou z ní dostaneme - jediný způsob jak ji vyrobit, je totiž vyrobit dostatek energie, ze které antihmota spontánně vznikne a k vyrobění energie je vždycky potřeba o něco víc energie. Využití jako zdroje energie tedy nepřichází v úvahu. A její využití jako zbraně? Proč, když už teď máme tak silné zbraně, že je nejsme ochotni používat. A použití antihmoty jako zbraně sebou nese neskutečné množství problémů, které neumíme tchnologicky řešit, a těžko říct, zda kdy budeme. Úhrnem řečeno, antihmota je z praktického hlediska k ničemu a pravděpodobně se v tom v nejbližších sto letech (a to si myslím, že jsem ještě optimista) nic nezmění. Čtete moc Dana Browna.

BTW, jediný dnes opravdu hojně užívaný vynález CERNu je WWW ;-)
Reagovat
mary Pošta (24.7.2006 23:39:30)
Největšímu vědecko-výzkumnému zařízení na světě - Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire (CERN) - se podařilo vytvořit první částice antihmoty. Antihmota je totožná s fyzickou hmotou až na to, že ji tvoří částice, jejichž elektrické náboje jsou opačné než náboje částic normální hmoty. Antihmota je nejkmocnější ze známých zdrojů energie. Uvolňuje energii se stoprocentní účiností ( jaderné štěpení je účinné pouze z 1,5% ). Antihmota nezpůsobuje znečistění ani radiaci, a její zlomek by mohl zásobovat New York energií na celý den. Má to však jeden háček... Antihmota je krajně nestabilní. Vznítí se, když přijde do styku prakticky s čímkoli, i se vzduchem. Jediný gram antihmoty obsahuje energii dvacetikilotunové bomby - takovou energii měla bomba shozená na Hirošimu. Až donedávna se dařilo vytvořit antihmotu jen ve velmi malém množství ( několik atomů najednou). Nyní však CERN udělal významný krok vpřed svým novým antiprotonovým decelerátorem - moderním zařízením na výrobu antihmoty, které ji slibuje vyrábět v mnohem větším množství. Nyní se tedy naskýtá otázka: Zachrání tato vysoce prchavá látka svět, nebo bude použita jako nejsmrtonosnější zbraň, jaká kdy byla vytvořena?
Reagovat