Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
13.října 2008
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
 

Autoři na Glosách

Immanuel Wallerstein - iwaller [při] binghamton.edu

Immanuel WallersteinImmanuel Wallerstein, spoluzakladatel Fernand Braudel Center, předseda Gulbenkianovy komise pro rekonstrukci společenských věd, v letech 1994-1998 předseda International Sociological Association, je jedním z hlavních současných představitelů marxistického přístupu k mezinárodním vztahům. Kořeny jeho prací je třeba hledat v modelu centrum-periferie a v na něj navazující teorii závislosti, která hledá zdůvodnění ekonomické zaostalosti některých zemí. Podle ní jsou příčinou zaostalosti vyspělejší a hegemonistické kapitalistické státy (centrum), které si podřizují ekonomiku periferního státu, vtahují ji do svého vlastního systému a činí ji na sobě ekonomicky i politicky závislou. Ekonomiky států centra mají k dispozici nejmodernější technologie, jejichž aplikace dále znásobuje zisky a zvyšuje jejich mocenský předstih, zatímco periferie je odsouzena do role dodavatelů surovin či výrobků s minimální přidanou hodnotou. Centrum má zájem na udržení tohoto stavu, takže brání periferii v přístupu k technologiím a také jinak zneužívá svou mocenskou převahu.

Wallerstein chápe současný stav mezinárodních vztahů jako jediný celistvý systém, který nazývá kapitalistickou světoekonomikou. Tento světový systém je však podle něj ve vleklé krizi, která bude nejpravděpodobněji vyřešena nástupem socialistické světovlády.
Další odkazy:
Curriculum Vitae
Další eseje

Eurocentrismus a jeho avataři: Dilemata společenských věd

Publikován 8.května 2004 v sekci Vědy, text čítá cca 7194 slova.

Společenské vědy jsou eurocentrické celé své institucionální období, tedy od té doby, co vznikly universitní katedry společenských věd. To není překvapující. Jsou totiž produktem moderního světového systému a eurocentrismus tvoří základ geokultury moderního světa. Společenské vědy jako institucionální struktura mají svůj původ především v Evropě. Ve skutečnosti se totiž společenskovědní disciplíny převážnou měrou rozvíjely, přinejmenším do roku 1945, v pouhých pěti zemích – ve Francii, Velké Británii, Německu, Itálii a ve Spojených státech. I dnes jsou přes světovou rozšířenost společenských věd většina vědců z těchto oborů Evropané. Společenské vědy se objevily jako odpověď na evropské problémy, v určitém historickém momentu, kdy Evropa dominovala světovému systému. Bylo nevyhnutelné, že jejich volba tématu, vytváření teorií, metodologie a epistemologie reflektovaly omezení okolnostmi, za kterých vznikly.

Během posledních nejméně třiceti let je však "eurocentrismus" této oblasti vědění napadán z mnoha stran. Tento útok má samozřejmě své zásadní zdůvodnění a je bez diskuse, že pokud mají společenské vědy v 21.století pokročit, musí toto eurocentrické dědictví překonat.

Číst celý text...