Sigmund Freud a Ludwig Wittgenstein byli současníky. Freud stvořil psychoanalýzu a Wittgenstein byl možná největším filosofem 20. století. Oba myslitelé se v zásadě zabývají zakořeněným sklonem člověka podvádět sebe sama. Kniha přivádí oba myslitele společně do arény postmodernistického setkání. Problémovou otázkou je – která z obou filosofií pro nás dnes představuje lepší formu relevantní „terapie“? Nebo je to neustále otázka soupeření mezi oběma?
Triton
Dva prvořadí medievalisté v této krátké knížce z roku 1997 shrnují všechny dostupné poznatky o jedné z nekontroverznějších postav středověkého myšlení a nabízejí zcela novou hodnotící perspektivu.
Oikoymenh
Téma čísla: Japonsko v roce 2006
J.Sýkora: Koizumiho divadlo roku 2005 aneb historické drama o třech dějstvích
J.Fárek: Ekonomika Japonska: Strukturálními reformami k překonání stagnace
R.Fürst: Japonsko-čínské dusno
Bezmála již devadesátiletá historička českého knihtisku se nikdy nestala mediálně tak slavnou jako 74letý postmarxistický postmodernista, ale její vklad do poznání české minulosti má nepochybně zřetelnější kontury.
Studie
Ivan Dubský: K dějinám interpretace Augustinova porozumění času
Jindřich Karásek: Filosofie jako přísná věda II: Kantův program sebepoznání čistého rozumu jako systém metafyziky
Jakub Franěk: Platón jako inspirátor současné politické filosofie?
Příloha: Filosofie nepředmětnosti. Disputace s Ladislavem Hejdánkem
Teze Ladislava Hejdánka
Pavel Kouba: Nepředmětnost ve skutečnosti: ryzí budoucnost, nebo živá přítomnost?
Lenka Karfíková: Nitro a čas
Jan Kranát: Skutečnost
Filip Karfík: Co je to reflexe podle Ladislava Hejdánka?
Jakub Čapek: Událost a nepředmětnost (k Hejdánkově filosofii dění)
Václav Němec: Problém nepředmětnosti v myšlení
Jan Payne: Poznámka k pojmu nepředmětné intence u Ladislava Hejdánka