Kniha je příběhem poutníka, který se vydává na cestu kolem Čech, aby nalezl sám sebe. Sudetská krajina v něm však probouzí hluboký zájem o dějiny, příběhy a nálady míst, kterými prochází. Traumata česko-německého rozchodu v pohraničí autor líčí na základě vyprávění samotné krajiny, která mu odkrývá svoji paměť, a doplňuje je o fakta z různých časových období. Čtenář tak postupně poznává všechny aspekty života v Sudetech. Svým smiřujícím přístupem se autor snaží najít zapomenutou harmonii a souznění všech bývalých i současných obyvatel a krajiny.
Sudetská pouť
Přední italský psychoanalytik vytvořil v této knize svůj literární obraz otce formou mozaiky z kratších nebo delších elegantních esejů. Využívá přitom výborné znalosti kulturních dějin a analytického zacházení s dobovými obrazy otce.
Prostor
Téma: Ženská literatura Muž by nemohl napsat to co žena (Rozhovor s E.Kalivodovou a J.Jílkovou)
J.Fulka: Ženské psaní a nové genderové teorie
L.Housková: "Dívčí zázrak" vdechl německé literatuře nový život
B.Gregorová: Polská menstruační literatura vs. start pěti lolitek
I.Dubský: K dějinám interpretace Augustinova porozumění času
J.Karásek: Filosofie jako přísná věda II: Kantův program sebepoznání čistého rozumu jako systém metafyziky
J.Franěk: Platón jako inspirátor současné politické filosofie?
Anotace - Knihy - Terry Eagleton: Úvod do literární teorie
Máte nějaký nápad nebo připomínku k této anotaci? Četli jste knihu a chcete se podělit o své zážitky? Račte vstoupit do diskuse.
Terry Eagleton: Úvod do literární teorie
Kniha Terryho Eagletona je dosud jedním z nejpoužívanějších úvodů do literární teorie, přestože poprvé vyšla již před více než dvěma desetiletími. V obsáhlých esejích, jež se záměrně nevyhýbají odvážným zobecněním a strhujícím zkratkám, přibližuje dlouholetý oxfordský profesor literatury nejvýznamnější teoretické směry a literárněteoretické směry a literárněteoretické školy 20. století - charakterizuje nejprve teorii a kritiku vzešlou z anglosaské půdy a následně základní východiska efnomenologie, hermeneutiky, recepční teorie, českého i francouzského strukturalismu, poststrukturalismu, dekonstrukce, psychoanalýzy a feministické literární kritiky. Autorův nejbližší, marxistická či "politická" kritika není jen hlavním tématem závěrečné kapitoly: demonstraci vlastní kritické pozice věnuje Eagleton značný prostor i při pojednání o jednotlivých teoretických školách. Nástin literárněteoretického uvažování v osmdesátých letech a první polovině let devadesátých poskytuje autorův doslov, připojený ke knize při přípravě druhého vydání (1996).
Triáda