Kniha poukazuje především na historický vztah mezi demokracií a svobodou, neboť bez ústavních svobod a dělby moci je většina dnešních demokracií jen zakamuflovanou populistickou diktaturou. Hrozí střet civilizací, nebo je liberální demokracie skutečně univerzální a přenosná? A pokud ano, jaké civilizační a ekonomické podmínky jsou nutné k jejímu zavedení?
(2. opravené vydání)
Academia
Sigmund Freud a Ludwig Wittgenstein byli současníky. Freud stvořil psychoanalýzu a Wittgenstein byl možná největším filosofem 20. století. Oba myslitelé se v zásadě zabývají zakořeněným sklonem člověka podvádět sebe sama. Kniha přivádí oba myslitele společně do arény postmodernistického setkání. Problémovou otázkou je – která z obou filosofií pro nás dnes představuje lepší formu relevantní „terapie“? Nebo je to neustále otázka soupeření mezi oběma?
Triton
Nedělejme z nich druhořadé lidi. Rozhovor s Bernardem Sergentem o starověkém Řecku a homosexualitě v historii
Petr Pithart, Disident a intelektuál v politice: Tři životní role Václava Havla Z rozhovoru novináře Jiřího Lederera s Václavem Havlem v dubnu 1975
Anotace - Knihy - Terry Eagleton: Úvod do literární teorie
Máte nějaký nápad nebo připomínku k této anotaci? Četli jste knihu a chcete se podělit o své zážitky? Račte vstoupit do diskuse.
Terry Eagleton: Úvod do literární teorie
Kniha Terryho Eagletona je dosud jedním z nejpoužívanějších úvodů do literární teorie, přestože poprvé vyšla již před více než dvěma desetiletími. V obsáhlých esejích, jež se záměrně nevyhýbají odvážným zobecněním a strhujícím zkratkám, přibližuje dlouholetý oxfordský profesor literatury nejvýznamnější teoretické směry a literárněteoretické směry a literárněteoretické školy 20. století - charakterizuje nejprve teorii a kritiku vzešlou z anglosaské půdy a následně základní východiska efnomenologie, hermeneutiky, recepční teorie, českého i francouzského strukturalismu, poststrukturalismu, dekonstrukce, psychoanalýzy a feministické literární kritiky. Autorův nejbližší, marxistická či "politická" kritika není jen hlavním tématem závěrečné kapitoly: demonstraci vlastní kritické pozice věnuje Eagleton značný prostor i při pojednání o jednotlivých teoretických školách. Nástin literárněteoretického uvažování v osmdesátých letech a první polovině let devadesátých poskytuje autorův doslov, připojený ke knize při přípravě druhého vydání (1996).
Triáda