Kniha je souhrnem upravených a rozšířených esejů, které vycházely v letech 1996 až 2002 v časopise Vesmír. Eseje se zamýšlejí nad rozličnými otázkami na pomezí vědy, filozofie, kultury a dalších oblastí lidského poznání a badatelského snažení. Jejich společným jmenovatelem je údiv („zvednuté obočí“) nad záhadami, kterým je člověk ve vnějším světě i ve vlastním nitru vystaven, a touha těmto záhadám hlouběji porozumět („zjitřená mysl“).
Dokořán